Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Stanovení vybraných nutričních parametrů v ovoci rostlinného rodu Ribes
Ledvina, Vojtěch ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá zástupci drobného ovoce rostlinného rodu Ribes L. – rybízem, angreštem a jostou. Teoretická část uvádí historii a původ pěstování těchto zástupců, základní botanický popis jednotlivých druhů a vybraných odrůd, dále významné látky obsažené v plodech a jejich význam v lidské výživě a potravinářské produkty, které se z těchto druhů drobného ovoce vyrábí. Závěr teoretické části pak uvádí principy metod stanovení jednotlivých nutričních parametrů plodů. V experimentální části byl stanoven obsah sušiny v plodech a dále byl v šťávě z plodů stanoven obsah rozpustné sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů a celkový obsah fenolických látek. Na základě výsledků byly jednotlivé odrůdy a druhy porovnány.
Stanovení základních chemických charakteristik ostružinové pulpy
Pilátová, Anna ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických charakteristik šťávy, pulpy a extraktu připravených z plodů ostružiníků dvou druhů, českých a ukrajinských. Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku ostružiníku křovitého, obsah účinných látek v jeho plodech a možnosti využití ostružin v potravinářství. Další kapitoly jsou věnovány popisu fenolických látek a postupům stanovení pH a titrační kyselosti ovocných šťáv manuálními metodami. V experimentální části byla porovnána 2 extrakční činidla pro extrakce anthokyanových barviv z ostružinových výlisků. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální vlastnosti získaných extraktů, ostružinové šťávy a pulpy z ostružin. Analyzovány byly jednak české ostružiny a jednak ostružiny sbírané ve volné přírodě na Ukrajině. Z hlediska obsahu anthokyanových barviv byla lepším extrakčním činidlem směs destilované vody a ethanolu v poměru 1 : 1. Po 14 hod. macerace bylo získáno ze 100,0 g ostružinových výlisků 150,4 mg anthokyanových barviv. U extraktů z ostružinových výlisků byla stanovena mnohonásobně vyšší koncentrace anthokyanových barviv než u vzorků šťávy a pulpy. Extrakt z ukrajinských ostružin obsahoval 197,4 mg CGEdm-3 a extrakt z českých ostružin 150,4 mg CGEdm-3. I fenolických látek bylo nejvíce stanoveno v extraktech. U ukrajinských ostružin to bylo 3501,9 mg GAEdm-3 a u českých 3256,1 mg GAEdm-3.
Vybrané nutriční parametry některých druhů méně známého ovoce
Diblíková, Michaela ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou analýzu šťáv z černého, červeného a bílého rybízu a josty (Ribes a Ribes x culverwellii). Teoretická část je věnována definici ovoce, významu ovoce ve výživě člověka, popisu rodů Ribes a Ribes x culverwellii, účinnými látkami v rybízu a jostě, popisu vybraných chemických parametrů a stanovení některých z nich. V experimentální části jsou popsány postupy stanovení následujících chemických parametrů: stanovení obsahu redukujících cukrů, stanovení celkové a rozpustné sušiny, formolového čísla, pH, titrační kyselosti, stanovení obsahu celkových fenolů a antokyanových barviv a stanovení obsahu vitamínu C ve dvou vzorcích josty, šesti odrůdách černého rybízu, jedné odrůdě bílého rybízu a dvou odrůdách červeného rybízu. Na základě vyhodnocení získaných výsledků bylo provedeno srovnání jednotlivých odrůd a byla vyslovena teze, že „celkovým srovnáním jednotlivých odrůd v oblasti obsahu fenolických látek, vitamínu C a antokyanových barviv se jako nejperspektivnější jeví odrůda černého rybízu Démon. Je však nutné dodat, že nejvyšší obsah fenolických látek a antokyanů byl stanoven v jostě“.
Základní chemická charakteristka šťáv vybraných odrůd červené srstky
Klatová, Kamila ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením vybraných chemických vlastností červenoplodých odrůd srstky angreštu. V teoretické části byly popsány základní biologické znaky angreštu, některé choroby, škůdci a vybrané červenoplodé odrůdy. Dále se práce zaměřila na účinné látky obsažené v plodech angreštu s charakteristikou jednotlivých látek a využití plodů angreštu v potravinářském průmyslu. Byl popsán princip jednotlivých metod stanovení vybraných parametrů šťáv angreštu: stanovení celkové a rozpustné sušiny, hodnoty pH, titrační kyselosti, formolového čísla a stanovení redukujících sacharidů. V experimentální části byly popsány postupy základních metod použitých pro stanovení vybraných chemických charakteristik angreštových plodů a porovnány mezi sebou. Byly zjištěny rozmezí hodnot u všech jednotlivých stanovení. Celková sušina se pohybovala od 9,96–21,80 hm. %, rozpustná sušina pak od 9,80–15,19 hm. %, titrační kyselost v rozmezí 261,9–411,0 mmol H+ kg1, formolové číslo od 6,11–38,45 cm3 0,1 mol dm3 NaOH na 100 g a množství redukujících sacharidů bylo stanoveno na 6,27–10,87 hm. %.
Základní chemická charakteristika šťáv vybraných odrůd bílého rybízu
Zlámalová, Petra ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických charakteristik šťáv u vybraných odrůd bílého rybízu. Teoretická část je zaměřena na botanický popis rostliny, historii pěstování, bioaktivní látky obsažené v plodech a jejich význam pro zdraví člověka. Je zde také popsáno využití plodů v potravinářství a metody vhodné pro stanovení základních chemických parametrů šťávy. V experimentální části byla stanovena výtěžnost šťávy, obsah rozpustné a celkové sušiny, pH šťávy, titrační kyselost a formolové číslo. Na základě výsledků byly vybrané odrůdy porovnány, nejvyšší titrační kyselost a obsah rozpustné sušiny měla odrůda Olin. Nejvyšší zisk šťávy lze získat z odrůdy Orion, naopak nejvíce sušiny obsahovala odrůda Primus a nejvyšší formolové číslo i pH měla odrůda Jantar.
Extrakce biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu
Sedláčková, Lucie ; Štursa, Václav (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá extrakcí biologicky aktivních látek z výlisků černého rybízu (Ribes nigrum). Teoretická část obsahuje botanickou charakteristiku rostlinného druhu Ribes nigrum. Dále je část věnována biologicky aktivním látkám obsaženým v černém rybízu a možnostem jeho využití v potravinářství. Čtvrtá část je věnována popisu fenolických látek, jejich rozdělení a metodám stanovení fenolických látek. Pátá kapitola popisuje vybrané extrakční postupy. V experimentální části práce byly extrahovány suché výlisky z černého rybízu za účelem optimalizovat průběh extrakce a získat co nejvyšší výtěžky barviv. Dále byly stanoveny vybrané chemické a fyzikální charakteristiky šťávy z černého rybízu a extraktů z jeho výlisků. Lepším rozpouštědlem byla směs vody a ethanolu v objemovém poměru 1:1. Po 14 hod. maceraci suchých výlisků bylo získáno ze 100 g suchých výlisků 769,9 mg anthokyanů.
Základní chemická charakteristika šťáv vybraných odrůd červeného rybízu
Rucká, Markéta ; Jurečková, Zuzana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stanovení základní chemické charakteristiky plodů vybraných odrůd červeného rybízu, které byly vypěstovány ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy s.r.o. Teoretická část se zaměřuje na obecné informace týkající se červeného rybízu, jako je historie pěstování, původ a rozšíření. Dále je zde zmínka o botanické charakteristice rybízu, stavbě a významu jeho pěstování. Kapitola „Jednotlivé odrůdy“ se zabývá popisem vlastností jednotlivých analyzovaných odrůd červeného rybízu. Následuje přehled hlavních látek obsažených v červeném rybízu a jejich krátký popis. Bakalářská práce rovněž uvádí příklady zpracování a využití červeného rybízu v potravinářském průmyslu. Poslední kapitola teoretické části pak podává informace o jednotlivých stanoveních chemických charakteristik červeného rybízu, které zahrnují výtěžnost šťávy, obsah rozpustné sušiny, obsah celkové sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo a obsah redukujících cukrů. Experimentální část popisuje konkrétní podmínky a metody jednotlivých stanovení. Následuje vlastní stanovení výše uvedených charakteristik a jejich diskuse. Odrůda Jesan vykazovala nejvyšší výtěžnost šťávy (63 ml na 100 g) a nejvyšší hodnotu pH (3,16). Nejvyšší obsah rozpustné sušiny (13,94 %) a zároveň nejvyšší hodnota formolového čísla (22,83 ml 0,1 M NaOH na 100 g) byla naměřena u odrůdy Jonkheer van Tets. Nejvyšší hodnota celkové sušiny byla zjištěna u odrůdy Rovada (14,48 %). Obsah titrovatelných kyselin byl nejvyšší u odrůdy NŠLS 11/6 (403,88 mmol•kg-1). Nejvíce redukujících cukrů bylo obsaženo v odrůdě Tatran (8,17 %).
Základní chemická charakteristika šťávy z aronie
Zámorská, Vendula ; Veselá, Mária (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá charakterizací plodů a stanovením základních chemických parametrů šťáv aronie (Aronia melanocarpa). Teoretická část práce pojednává o základním botanickém popise vybraných odrůd aronie a jejím taxonomické zařazení. Dále jsou uvedeny významné látky obsažené v plodech, jejich význam v lidské výživě a využití plodů pro potravinářské účely. Závěr teoretické části bakalářské práce uvádí principy metod stanovení nutričních parametrů plodů. V experimentální části byl stanoven obsah sušiny v plodech. Dále byl v aroniové šťávě stanoven obsah rozpustné sušiny, pH, titrační kyselost, formolové číslo, obsah redukujících sacharidů a spektroskopicky stanoven obsah kyseliny askorbové. Na základě výsledků byly jednotlivé šťávy porovnány.
Základní chemické parametry plodů několika odrůd třešní
Boberová, Jana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech peckovin, a sice třešní (Prunus avium). Teoretická část obsahuje taxonomické zařazení třešně, její botanickou charakteristiku a pomologii několika jejich odrůd. Zmíněna je také historie pěstování a vhodné podmínky pro pěstování třešní. V práci jsou také uvedeny nejčastější a nejvýznamnější choroby a škůdci. Poslední kapitola teoretické části je věnována chemickému složení plodů. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů v plodech odrůd Karešova, Napoleonova a Stark Gold. Obsah celkové sušiny byl stanoven v rozmezí 14,53–18,15 %, rozpustné sušiny 13,96–16,44 %, popela 0,34 až 0,44 %, redukujících cukrů 6,89–10,18 % a celkového dusíku 0,056–0,116 %. Obsah kyseliny askorbové byl stanoven na 26,1–44,1 mg/kg. Titrační kyselost byla stanovena v rozmezí 6,15–8,86 g převažující kyseliny jablečné v 1 kg třešní a formolové číslo od 194 do 297 ml 0,1 M NaOH na 1 kg jedlého podílu. Množství antokyanů bylo stanoveno na 4–686 mg kyanidin-3-rutinosidu/kg a celkových fenolických látek na 0,91 až 1,47 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
Základní chemické parametry plodů několika odrůd višní
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech višní (Prunus cerasus). Testovány byly odrůdy Köröšská, Pandy 6039 a Šumadinka. Obsah celkové sušiny leží v rozmezí 13,32–15,22 %, obsah rozpustné sušiny činí 12,04 až 14,60 %, obsah popela 0,4 %, redukující cukry 4,9–6,9 %, celkový dusík 0,11–0,12 %, kyselina L-askorbová 343 až 456 mg/kg, titrační kyselost 15,1–21,8 g kyseliny jablečné/kg, formolové číslo 268–373 ml 0,1 M NaOH/kg, anthokyany 308 až 1104 mg kyanidin-3-gukosidu/kg a fenolické látky 1,05–3,99 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.